Příčinou krize JE morální bída!!!

„Tak to už tady bylo“, řeknete si. A budete mít pravdu. Bylo. Před časem jsem zde publikoval článek stejného názvu, ale bez těch třech vykřičníků. Tentokrát tam jsou a má to svůj důvod. Jednak se nechci opakovat, ale hlavně, význam tohoto veledůležitého výroku Tomáše Bati je stále více aktuální. Proč? Pokusím se ozřejmit, co asi pan Baťa myslel tou morální bídou.

Globalizující se svět, ikona ekonomického růstu a státu „blahobytu“, vize jednotného světa, ve kterém jdou všichni obyvatelé této planety ruku v ruce vstříc světlým zítřkům. To vše na straně jedné.

Na straně druhé však snaha o zánik národních států, monetární systémy založené výhradně na zadlužování budoucích generací, koncentrace moci v rukou procentuálně stále menšího počtu lidí, stále častěji se opakující cykly hospodářských a finančních krizí, likvidace střední třídy v té bohatší části světa a stále větší odtržení většiny lidí od výsledků své práce a vědeckého poznání, „spravedlivé“ války, terorizmus a v neposlední řadě bída, hladomor a nemoci třetího světa čili většiny obyvatel planety.

Zkusme se alespoň na chvilku zastavit a podívat se na to z určitého nadhledu, pokud je to vůbec možné. Racionálně uvažující člověk prostě musí dojít k závěru, že něco je asi špatně. V tom bude asi většina souhlasit. Ale co? A je to vůbec špatně? Nemá to tak vlastně být?

A jsme u toho. Ať je to jak chce a ať chceme nebo ne, naše soudy budou vždy vycházet z etiky a morálky, kterou jsme si osvojili především výchovou v rodině ale též v procesu socializace v rámci společnosti, ve které žijeme.

A všimněme si jedné věci, etika a morálka nejsou ani kategoriemi (pojmy) ekonomickými, ani vyplývajícími z některé z exaktních věd. Jsou to kategorie filosofické, protože představují nějaký soubor pravidel chování jednotlivce vůči sobě a společnosti vycházející z určitého hodnotového systému vyvíjejícího se na základě procesu poznání.

Ne, nechci se příliš pouštět do nějakých hlubokých filosofických úvah. Není zde k tomu dostatečný prostor.

Nicméně…

Zdá se, že v procesu vývoje lidstva sehrála filosofie nezastupitelnou roli. Lze se na ní dívat z mnoha pohledů, já bych ale v této chvíli chtěl vyzdvihnout jeden z nich. V každém případě jen filosofie může odpovědět na otázku co je etika a morálka, jaké by měly být a proč. A vidím dva hlavní směry, kterými se od pradávna filosofie ubírá.

Jeden směr představuje jakési „poctivé“ hledání „Pravdy“. Jinými slovy, snaží se řešit odpověď na otázku, zda existuje nějaký neměnný základ pro právě ten jeden „správný“ hodnotový systém vedoucí k určitému neměnnému či nadčasovému rámci pro „správnou“ etiku a morálku. A je jedno, zda se jedná o směr založený na idealismu, materialismu, nebo jiného „–ismu“. Je ve své podstatě také jedno, je-li odpověď na tuto otázku racionální či iracionální, protože sám soud o tom, co je racionální a co je iracionální, vyplývá z podstaty směru, který je pro zkoumání problému použit jako východisko. V každém případě však lze říci, že se jedná o „poctivou“ soutěž idejí, kde každá z nich má šanci se reálně uplatnit nebo skončit v propadlišti dějin.

Vidím zde však ještě jeden směr. Je to směr relativizování všeho, nihilismu a skepse. „Pravdu“ nemá smysl hledat, protože neexistuje. A pokud existuje, je zcela mimo dosah lidského vědomí. Proto vlastně nemá smysl hledat nějaký „společný“ platný hodnotový systém a z něj vyplývající etiku a morálku. Vše je pouze výsledkem buď jakéhosi náhody, spontánního řádu, nebo boha-stvořitele. Člověk jako takový zde vlastně nehraje žádnou zásadní roli. Tyto filosofické směry relativismu, nihilismu, mysticismu a skepse tak vlastně ničí pojmy etika a morálka jako pravidla chování člověka. Zbývá pouze jedna etika a morálka, pokud to tak vůbec lze nazvat. Člověku vlastně nezbývá nic jiného než se obětovat. Odsuzuje ho do role pasivního produktu evoluce stáda. Zde již není žádné soutěže idejí. Zůstává v konečném důsledku jen sebeobětování ve prospěch stáda, zmar a smrt. Tyto filosofické směry jsou ze své podstaty sebedestruktivní, protože vlastně jedním dechem popírají sami sebe. Nemá-li smysl hledat „Pravdu“, pak ale nemá smysl ji ani nehledat.

Zdá se, bohužel, že tyto myšlenky již nejméně 200 let vítězí a destruují nejenom filosofii jako takovou, ale v konečném důsledku i život na této planetě, zejména pak život člověka.

Nenechme se ale mýlit!

Filosofické směry relativismu, nihilismu a skepse zde nejsou proto, aby zničily život na této planetě. Jsou zde jednoduše proto, aby zdůvodnili moc jedněch a faktické otroctví těch ostatních. Jde o to přesvědčit masu o tom, že nemá smysl pátrat po „Pravdě“. Smysl má pouze pracovat, odevzdat výsledky své práce, uspokojit základní potřeby a bavit se. Slovo „morálka“ se nahradí nesmyslným „moralizováním“ a je to. Slovo politika se nahradí slovem „politikařením“ a je to.  Pojem „svobodný trh“ se nahradí slovem „chaos“, který je třeba regulovat. Pojem „svoboda“ pak bude zničen a nic nestojí v cestě.

„Dobře se uč, vystuduj, nech se zaměstnat, pracuj pro svého zaměstnavatele a pak se pobav. Cestuj a užívej si“, říkají.

„Jenom se, proboha, nestarej o pitomosti, jako je pravda, svoboda a nezávislost. Nezatěžuj se jinými problémy, kterým stejně nerozumíš. MY to uděláme za tebe. Jsi takové naše milé zvířátko, o které se staráme, dokud nám sloužíš a máme z tebe užitek“.

„Bez NÁS se už beztak neobejdeš“.

Nedávno navštívil Českou republiku Daniel Estulin. Člověk, který se dlouhá léta zabývá fenoménem existence tzv. skupiny Bilderberg. A světe div se, dostal se dokonce do hlavního vysílacího času ČT24. Ovšem o pořadu, kde vystoupil, nechť si každý udělá úsudek sám.

Daniel Estulin začíná svou přednášku tím, že říká, že nelze hovořit o konspiraci. Nazývá to „Svět s.r.o.“. Jak trefné! (Toho, kdo neví, o co jde, odkazuji na internet, ct24.cz). Malé odbočení.

Ale, takový je současný svět. TO JE KRIZE ETIKY A MORÁLKY! Té „správné“ etiky a morálky.

Jsem přesvědčen, že to měl na mysli pan Tomáš Baťa, kterého si zde dovolím ještě jednou ocitovat.

„Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu  jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“

Tomáš Baťa, 1932

Na závěr chci zdůraznit, aby nebylo mýlky, že já sám jsem přesvědčen o existenci základního a neměnného hodnotového systému a z něj vyplývající „správné“ etiky a morálky, kterými se řídím. A nepotřebuji k tomu ani boha-stvořitele, mystiku či náhodu, ani žádný „spontánní řád“ či existenci nad námi bdících vesmírných civilizací. Ale to je věcí každého z nás.

Přál bych velice si toto:

Nepodléhejme relativismu, nihilismu a skepsi. Hledejme pravdu. Ona existuje. Důvěřujme sami sobě, objevme opět sebe sama jako individualitu disponující volním vědomím a schopností poznání.  Nebuďme jako kočky, nechme stranou důsledky. Buďme jako psi a hledejme příčiny. (G.Edward Griffin – volná parafráze).

Nenechme ze sebe dělat loutky, uvědomme si svá nezadatelná a nezcizitelná práva na život, svobodnou volbu a majetek. Kdokoli nám brání naplňovat tato práva, dopouští se na nás násilí. Zabraňujme jim v tom a nedopusťme, abychom se ho dopouštěli my sami. Chránit tato práva jsou v pravdě jediným spravedlivým, smluvním, kolektivním násilím.

Je to jediná cesta, jak vybřednout z marasmu současného globalizovaného světa, na jedné straně plného poznání, bohatství, blahobytu, života, naděje a lásky, a na straně druhé, plného nevědomosti, krizí, hladomoru, nemocí, bídy a ve svém důsledku nenávisti, tyranie, násilí a smrti.

Neexistuje žádný zázračný ekonomický recept, jak z toho ven. Nemá ho ani žádná z exaktních věd. Odpověď může a musí dát jen filosofie. Filosofie života, nikoli smrti.

Úplným závěrem toto: existují mocenské kruhy, které se obávají politického (ergo filosofického) probuzení lidstva, viz např. http://www.zvedavec.org/komentare/2010/05/3733-brzezinski-varuje-pred-globalnim-politickym-probuzenim.htm.

A to je dobře, buďme si toho vědomi.