Trochu jiný pohled
Čím dál všeobecnější názor občanů, kterým se mimochodem nelze příliš divit, je nevolit. Vždyť jaký to má smysl? Levice, pravice, levý střed, pravý střed - kdo se v tom má vyznat? Ať vhodíte do volební urny cokoli, výsledek bude víceméně tentýž. Snad jen s tím rozdílem, že jednou z toho má větší prospěch jedna nátlaková skupina a podruhé zas jiná. Občan, jako takový, zůstane vždy tak nějak stranou.
Je tomu skutečně tak? Znamená to tedy, že máme rezignovat na právo volby a na demokratickým princip jeho uskutečnění? Něco je špatně. Ale co?
Obávám se, že ačkoli to máme přímo na očích, nějak se zdráháme to přimout jako fakt. Je tím skutečnost, že se bojíme opustit obvyklé klišé levo-pravého paradigmatu politického spektra a přijmout realitu takovou, jaká je. Prozatím se většina z nás “zuby nechty” drží zaběhnuté představy o nesmiřitelném boji mezi levicí a pravicí, potažmo socialistickým “blahobytem” a “nelidským” kapitalismem. Skutečnost je ale taková, že žádný socialistický blahobyt či kapitalistické peklo zde nikdy nebyly. Lidstvo doposud žilo a žije pouze ve společnostech řízených více nebo méně totalitními státy.
Historik a teoretik společenské evoluce William Carroll Quigley napsal několik zajímavých knih z nichž asi nejznámější je “Tragedy and Hope” vydaná v roce 1965. Byl profesorem na George Washington University a je považován za menotora pozdějšího prezidenta Billa Clintona. Zemřel v roce 1977. Mimo jiné se stal obecně známým svým “Quigley’s formula” (Quigleyho vzorcem), který se měl údajně stát určitou doktrínou ovládnutí politické scény v USA. Podstata je jednoduchá. Vytvořme dvě politické strany, které se budou odlišovat svým programem v přístupech a zdánlivě ideologických cílech. Nechme lidi, ať volí, aby měli pocit autentické demokracie. Politickou filosofií budiž líbivý kolektivismus, který lidé snadno a rádi přijímají. Skutečný cíl budiž jeden - skrytá hegemonie moci nejstarších a největších bankovních rodů. Koneckonců, v obou světových válkách byly stejnými bankovními domy financovány prakticky všechny strany konfliktů, bez ohledu na jejich mnohdy “nesmiřitelné” ideologické postoje. Jedná se o samozřejmě o podvod, ale zřejmě ještě ne zcela rozpoznaný.
Quigleyho vzorec se stal velmi populárním pro prakticky všechny významné mocenské elity zejména západního světa. Ukazuje demokracii jako “soutěž politických idejí”, kterou však ve skutečnosti není. Tato doktrína pouze vytváří iluzi demokracie a zastírá skutečný rozpor mezi etikami kolektivismu a individualismu. Vůbec teď nechci narážet na nějaké konspirační teorie. Kolektivismus spolu s Quigleyho vzorcem je jednoduše velmi funkčním nástrojem k ovládnutí mas vytvářením iluze “vlády lidu”.
Funguje tato doktrína i u nás?
Nechť si každý odpoví sám.
Před časem jsem psal o rozporu mezi individualismem a kolektivismem na tomto blogu. A stále trvám na tom, že tento spor je skutečnou hybnou silou dějin politiky v celém světě. V článku jsem rovněž citoval “Krédo svobody” amerického publicisty a vydavatele G.Edwarda Griffina, které je možno shlédnout na stránkách freedomforceinternational.org v autentické podobě.
Dnes ho chci citovat opět, i když v trochu jiné podobě. Jde o zásadní filosofický a tudíž etický spor dvou základních, ale různých představ o člověku a společnosti, ve které žijeme, o původu lidských práv, o pravidlech jak žít, abychom uspěli.
Následující tabulka obsahuje výroky vyjadřující rozdíly individualistické a kolektivistické etiky:
INDIVIDUALISMUS | KOLEKTIVISMUS |
---|---|
Zeptáte se: “A jak mi tohle má pomoci vyřešit otázku koho volit a zda vůbec volit?”
Jednoduše. Zkuste porovnat oba sloupce tabulky a poctivě se sám (sama) sebe zeptat: “Co je mi bližší?”
Je-li to levá strana tabulky (pořadí sloupců je čistě náhodně zvoleno), zkuste se, ale, prosím, zodpovědně, porozhlédnout po nějaké neparlamantní politické straně nebo takovou založte. Je-li Vám bližší obsah pravého sloupce tabulky, nelamte si hlavu s tím, co vložíte do volební urny. Vyjde to na stejno. Stejně tak, jako nejít k volbám vůbec. Plus-mínus nějaký ten detail.
Jedno je jisté. Budeme-li definitivně rezignovat na demokratickou soutěž skutečných idejí, pak je s námi konec. Nastoupí jen chaos a zmar. Nebo ještě tvrdší totalita.
Pavel Pátek
Otevřený dopis
poslankyním a poslancům zvoleným za Liberecký kraj. Jak známo, bude Poslanecké Sněmovně České Republiky dne 9.5.2012 opětovně předložen ke schválení bod 45. Schváleného pořadu a stavu projednávání 38. schůze Poslanecké Sněmovny ČR a to “Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro /sněmovní tisk 348-E/ - druhé čtení /St 9. 5., 3. bod/”.
Pavel Pátek
Příčinou krize JE morální bída!!!
„Tak to už tady bylo“, řeknete si. A budete mít pravdu. Bylo. Před časem jsem zde publikoval článek stejného názvu, ale bez těch třech vykřičníků. Tentokrát tam jsou a má to svůj důvod. Jednak se nechci opakovat, ale hlavně, význam tohoto veledůležitého výroku Tomáše Bati je stále více aktuální. Proč? Pokusím se ozřejmit, co asi pan Baťa myslel tou morální bídou.
Pavel Pátek
Ideová vyprázdněnost politiky
Už jsme si, tak nějak, zvykli, že po volbách se z programu té či oné politické strany stane trhací kalendář. Reálná politika je totiž skutečně uměním možného. Nezbytnost koaličních vyjednávání a hledání průniků programů jednotlivých členů koalice skutečně vede a musí vést ve výsledku k nějakému kompromisu. Ovšem za předpokladu, že průnik těchto množin je významnějsí než doplňky tohoto průniku.
Pavel Pátek
Zase z nás děláte blbce, paní a páni politici
Paní a pánové „středo-praví“ politici, myslíte to vážně? Nechcete konečně přiznat barvu?
Pavel Pátek
Svoboda – naděje pro budoucnost
Již tolikrát diskutovaný, víceméně zprofanovaný a většinově naprosto nepochopený pojem. Díky devastaci filosofie za posledních cca 200 let a jejímu infikování altruisticko-kolektivistickými doktrínami se podařilo vytvořit představu, že jde o jakýsi nereálný koncept ve svých důsledcích dokonce škodlivý. A přitom je to právě svoboda, která umožňuje člověku přežít jako druh.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Rakouská policie překazila útok 14leté islamistky, chtěla použít nůž a sekeru
Rakouská policie oznámila, že překazila teroristický útok nožem ve Štýrském Hradci, který plánovala...
Pronájem bytu 1+1 32 m2
Běhounská, Brno - Brno-město
13 900 Kč/měsíc
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1053x
Jsem členem Strany svobodných občanů.